Dva měsíce zpátky jsem stál v Praze na pódiu před lidmi ze 100+ zemí a mluvil o sportu v době, kdy jsme všichni přilepení k obrazovkám.
Pořád na to myslím a tři věci, co si z toho beru:
- Náš problém není český problém. Dr. Saraf Aboobacker nám po session popsal v Indii úplně tu samou situaci, co vidíme v Brně – hřiště existují, ale nikdo o nich neví. To samé řeší půlka světa.
- Mobil není nepřítel. Celá naše sekce se jmenovala „Navigating the Age of Screens“ a nejlepší projekty tam dělaly jednu věc: nepoužívaly appku k tomu, abys v ní zůstal, ale aby tě dostala ven. Přesně o tom je Sportera Team.
- Offline zážitek nic nenahradí. Můžeme mít ty nejlepší technologie, ale pocit, když dáš koš a plácneš si se spoluhráčem na reálném hřišti, se zkrátka digitalizovat nedá. A to je dobře.
Před dvěma lety jsme byli tři kluci, co si chtěli zahrát basket a neměli kde. Teď o tom mluvíme na světovém kongresu. Občas si to musím připomenout.
Díky, Martin Chlumsky, že jsi nám otevřel dveře.
Jestli jste na TAFISA byli taky, ozvěte se – rád navážu.